CAD Lexikon

Škálovatelný model terénu (Descartes V8i)

Podrobnosti: Kategória: Všimněte si v nové verzi; Uverejnené: 28. apríl 2014; Napísal: Petr Sýkora

V nové verzi aplikace Descartes V8i mohou uživatelé pracovat aktivně nejen s rastovými obrázky a bodovými mraky ale i s novým typovým prvkem: Škálovatelným modelem terénu (angl. Scalable terrain model - STM). Tato nová technologie se zdánlivě do Descarta (který vždy pracoval a pracuje se 2D nebo 3D rastry) nepochopitelně zatoulala, ale za chvíli si ukážeme, že to má skrytý smysl.

Škálovatelný model terénu (dále STM) svým názvem připomíná používaný a zažitý pojem: Digitální model terénu. Programy Bentley (nejen MicroStation, ale i aplikace typu Inroads, MX, GEOPACK,...) používají (3D) digitální modely terénu dlouhá léta - bohužel platí pro uživatele nepříjemné pravidlo: Každá aplikace má "svůj" digitální model terénu (DTM), a tak přechody dat mezi aplikacemi nejsou triviální... Jinak řečeno v Bentley produktech "pracuje" několik různých digitálních modelů terénu. A teď se do toho ještě Descartes přimotal s novou technologii - škálovatelným modelem terénu.

Nejdříve jednu povzbudivou informaci: Bentley si uvědomují, že v technologiích DTM je poněkud nepřehledno a situaci řeší. Doufejme, že v této oblasti nastane úspěch a všechny různé DTM se nějak sjednotí. Škálovatelný model terénu (STM) by mohl (a podle mne i měl) být tím touženým výsledkem. STM má totiž zásadní výhodu - nabízí uživatelům velmi příjemné uživatelské rozhraní.

Všechny dosavadní digitální modely terénu mohl uživatel na obrazovce vidět (a na papír tisknout) buď jako tzv. trojúhelníkovou síť, nebo jako "seskupení" vrstevnic. STM nabízí uživateli, aby si vybral - zda terén uvidí jako trojúhelníkovou síť, nebo jako vrstevnice. Přepínání mezi těmito dvěma módy je velmi snadné a rychlé.

Škálovatelný model terénu nabízí ještě něco navíc: Podrobnost trojúhelníkové sítě (popř. hustota a přesnost vrstevnic) se mění podle detailu, který máme v pohledu (kde STM vidíme) nastaven. Jinak řečeno: Čím větší detail na STM uděláme, tím více podrobností vidíme (nebo tiskneme). To je tedy ona výše vypíchnutá škálovatelnost.

Základní postup při práci se STM je naprosto stejný jako při práci s referencemi, rastry nebo bodovými mraky. Škálovatelný model terénu připojíme k aktivnímu modelu pomocí sialogového okna (např. Raster Manager pracuje stejně). Dialog Škálovatelný model terénu otevřete v Descartovi pomocí položky Škálovatelný model terénu v nabídce Soubor. (Druhá možnost: Raster Manager - nabídka Pomůcky/Škálovatelný model terénu.)

Veškerou masu vrstevnic a/nebo trojúhelníku MicroStation (přesněji: Descartes) chápe jako jeden speciální, mnohačetný prvek - o každé vrstevnici se můžeme (pomocí nástroje Vybrat prvek) dozvědět podrobnosti - např. její výšku. Všimněte si, že vrstevnice se po dotyku kurzoru zvýraznila, a tak je její "trasa" v modelu dobře patrná.

Všimněte si na předešlém obrázku otevřeného dialogu Škálovatelný model terénu, v němž je zaplněn (zatím) jen jeden řádek - k aktivnímu modelu je připojen jeden STM - lze však snadno připojit další - sousední - a tak podobně jako u referencí nebo rastrů nebo bodových mračen situaci "zkompletovat".

Důležité jsou dvě nenápadné ikony v dolní části dialogu. Zde může uživatel zvolit, jak STM uvidí. Nejdříve chceme vidět vrstevnice.

Tatáž situace, avšak s jinak zapnutým přepínačem:

Pokud oba tyto přepínače vypneme, pak se STM (vybraný v seznamu nahoře) neukáže vůbec, ale zůstává připojený. Je to obdoba situace, kdy nechceme vidět (celou) připojenou referenci nebo rastrový obrázek.

Na dalším obrázku si ještě ukážeme, že i jednotlivé trojúhelníky z trojúhelníkové sítě nám o sobě mohou něco říci (podobně jako jednotlivé vrstevnice) - stačí na ně ukázat kurzorem ukázat (aktivní je nástroj Vybrat prvek).

Na závěr zbývá objasnit, proč STM jako "vektorový" prvek je zabudován v "rastrovém" Descartu. STM může sloužit jako "držák" (např.) leteckých snímků a ortofotomap - podobně jako to můžeme vidět v aplikaci Google Earth. Rastry lze snadno přilepit nikoliv na rovný podklad (tedy triviálně - viz připojení rastru v Raster Manageru), ale na hrbolatý terén - tedy na STM. Rastrové soubory přikryjí terén. Toto přikrytí je třeba provést, a pak pomocí přepínače určit, zda přikrývající rastry uvidíme, nebo ne (nezávisle na tom, zda podklad - tj. samotný STM - je trojúhelníkový, nebo vrstevnicový.