Převody mezi DWG a DGN

Reference, úvod do problematiky

Princip zvaný "Reference" a případné odvozeniny (referenční model, referenční výkres, ap.) je jeden z podstatných a typických rysů každého CAD systému, MicroStation/PowerDraft/Bentley View/Navigator nevyjímaje. Základní myšlenka je jednoduchá. Kromě zpracovávaného (vytvářeného, editovaného) modelu (výkresu) je možné vidět ještě jiné výkresy (modely, obrázky, popisky atp.) To "jiné" může uživatel vidět za různých doplňujících a pozměněných podmínek.

Co všechno může být referencí? Co všechno může být viditelné spolu s aktivním modelem?

Nabídka je dosti pestrá, v následujícím seznamu naleznete nejen "objekty", které se buď přímo, nebo nepřímo nazývají "reference" nebo "referenční", ale i objekty, které, ač různých jmen, se také připojují k aktivnímu modelu, aby byly "nějak vidět".

Referenční výkresy

K aktivnímu modelu je možné připojit jiný model z téhož nebo i jiného výkresu. Připojovat je možné modely z výkresu DGN V8 i DGN V7 (tj. stará verze MicroStation výkresu). DWG, DXF, 3DS a FBX formáty firmy Autodesk - včetně standardu RealDWG. SHP výkresy (ESRI). SketchUp soubory.

Nevadí, že aktivní model a reference mají jiné rozměry (2D vs. 3D). 2D reference se ve 3D modelu chová jako "papír". Je možné ji připojit na libovolnou (i šikmou) rovinu. 3D reference ve 2D modelu je naopak promítnuta z nějakého buď standradního pohledu (Shora, Zepředu? Izo,...) nebo z uloženého pohledu (včetně nastavení kamery).

Připojování a veškeré akce typu "Chci referenci vidět trochu jinak" (oříznutou, posunutou, přebarvenou,...) se odehrávají v dialogu Referenční výkresy.

Základním postupem při připojování reference je metoda Shodně, kdy si souřadnice aktivního modelu a reference na sebe "sednou". Při připojování reference (jakmile vybereme připojovaný výkres) je možné ovlivnit řadu parametrů. Ukažme si ty nejdůležitější:

V menu Model je třeba určit, jaký model z referenčního výkresu bude jako reference připojen. I když občas mluvíme o refrenčních výkresech, tak jako referenci připojujeme některý model z určeného (referenčního) výkresu. 

Do položky Logické jméno je vhodné zadat jednoznačný údaj (informaci) o tomto připojeném referenčním modelu.

V rubrice Poloha je třeba vybrat, jak bude reference vzhledem k aktivnímu výkresu polohována. Jasný princip "Shodně" je trochu znejistěn tím, že metoda Shodně je zde dvakrát. Vysvětleno je to v tomto článku.

Kromě standardních "3D" a uložených pohledů je zde možnost Pojmenovaná ohrada.

Klíčové pro polohu reference je i její měřítko. Především tehdy, pokud referenci připojujeme na tiskový arch. Toto měřítko se projeví, pokud uživatel chce, v anotacích a popiskách.

Může se stát, že připojovaná reference již sama má nějakou referenci, jak to dopadne a co uživatel všechno uvidí, se můžete dozvědět v tomto článku.

Pokud vás zajímá, jaké údaje se vypisují v titulku dialogu Referenční výkresy, pak si přeštěte tento článek.

Pro připojenou referenci platí (skoro nezvratitelné) pravidlo. Referenci (přesněji: prvky v ní) nelze změnit - je možné ji jako celek posouvat, zvětšit, otočit, oříznout, nabarvit, celou nevidět ap. Slouží k tomu nástroje, které naleznete v dialogu Referenční výkresy (ikony a nabídka Nástroje). Z tohoto pravidla existuje výjimka - referenci je možné na chvíli aktivovat a pak s ní (pár chvil) aktivně pracovat - podrobnosti naleznete v tomto článku.

Referenci je možné oříznout (a také z ní něco vyříznout), pak není vidět celá, ale jen "potřebná" část. Podrobněji v tomto článku.

S referencí, přesněji: s referenčním připojením je moýné manipulovat jako s obyčejným prvkem - podrobněji v tomto článku.

Referenci je možné přebarvit, popř přizpůsobit její barvy - podrobnosti v tomto článku.

Reference se může náhle ztratit - poznáte to podle toho, že se její název v seznamu referencí v dialogu Referenční výkresy vypíše červeně. Proč se to stalo, a jak z toho ven se dozvíte v tomto článku.

Pokud máte zapnuto (dialog Pružný nájezd), že se na žluté bublině mají zobrazovat informace o "zachyceném" prvku, pak se zde můžete dozvědět, zda prvek je z reference, popř. z jaké.

Pokud na bublině není žádná zmínka o referenci, pak je to prvek z aktivního modelu.

Rastrové obrázky

Velmi pestrý vějíř nejrůznějších rastrových typů (jpg, tiff, bmp,...) je možné připojit (nejen) jako podklad do aktivního modelu. Slouží k tomu dialog Raster Manager  (nabídka Soubor/Raster Manager).

Jako rastr je možné připojit i PDF soubor. Včetně georeference. Rastry je možné připojit do tří hladin - podrobněji v tomto článku. Rastry je možné přebarvovat, zprůhlednit, oříznout, transformovat, skládat do sebe atp. Tyto nástroje a čuflíky naleznete v dialogu Raster Manager. Zvláštní kapitolou jsou možnosti, jak rastr "předpřipravit pro tisk" - podrobnosti  v tomto článku. Pokud se rastr skládá z tzv. hladin, je možné určovat, jaké hladiny rastrového obrázku budou vidět.

Bodový mrak

Filozoficky vzato je bodový mrak 3D rastrový obrázek, třetí rozměr přináší na jednu stranu nevídané požitky, na druhou stranu i určité těžkosti. Zvládnete je pomocí technologické novinky - bodových mraků. V této kapitole se dozvíte, jak různě a docela zajímavě bodové mraky prezentovat v pohledu a při tisku.

Externí objekty

Typickým externím objektem přidaným do aktivního modelu může být třeba sketchUp (SKP) soubor z úložiště 3D Warehouse. Uživatel tak snadno svůj projekt zaplní zařizovacími předměty, stafáží a podobnými nezbytnými neužitečnostmi...

Textové informace a tabulky

Do aktivního modelu je možné vkládat různá popisná data z aplikací typu Word, Excel, Corel,... tak aby byla "živá". Slouží k tomu triviální možnost vkládání do modelu jako OLE objektu. Celé si to řídí Windows, takže to není zcela bez rizika, avšak pokud uživatel i aplikace, z níž  data čerpá, se chovají rozumně, tak jsou data do aktivního modelu přenášena bezproblémově. Podrobněji v tomto článku.

V tomto článku je návod, jak reference různě zobrazovat; jak měnit jejich vzhled.

• < Predch.
• Nasl. >