Nájezdy

Princip ohrady

Ohrada je (spolu s výběrovou množinou) základním postupem, jak si pro následné manipulace nachystat více prvků najednou. Oba postupy (ohrada vs. výběrová množina) zajistí přibližně totéž, oba však mají určité výhody a nevýhody, a tak záleží na uživateli, jaký ze dvou postupů pro každou konkrétní situaci použije.

Ohrada ve výkresu je vždy vymezena jednou  uzavřenou oblastí, která může mít různý tvar (menu variant Typ) a různý Režim. Obojí se nastavuje při vytváření ohrady pomocí nástroje Umístit ohradu (Na Hlavním panelu ikona vedle Vybrat prvek).

Režimů ohrady je celkem 6 avšak tři a tři jsou si navzájem komplementární - protože určují, zda v ohradě leží to, co je uvnitř, nebo naopak to, co je vně. (Základní režimy Vnitřek a Vnějšek) Zbývající režimy řeší problém, co se stane s prvky, které hranici ohrady protínají. Buď jsou ignorovány (tj. v základních režimech Vnitřek a Vnějšek), nebo jsou naopak do ohrady celé začleněny (režimy Překrytí a Překrytí vně), nebo je z nich zpracována jen ta část, která v ohradě leží (Oříznutí a Oříznutí vně). Jakmile si v nějakém modelovém příkladě všechny režimy vyzkoušíte, snadno nahlédnete, jak se od sebe liší.

Poznámka: V posledních verzích (od verze XM) je ohrada v pohledu typu "Vnitřek" barevně odlišená od ohrady typu "Vnějšek" (zelená nebo červená barva). Režimy typu Oříznutí se "podepíší" na typu čáry ohrady. Tato jednoduchá vizuální pomůcka může někdy zabránit v nečekaných akcích s ohradou, kdy si uživatel myslí, že má nastaven Vnitřek, ale protože se spletl a má nastaven Vnějšek, tak si z výkresu smaže úplně vše, tedy kromě toho, co chtěl ve výkresu původně ponechat... 

V ohradě (nezávisle na tvaru a režimu) jsou vždy jen ty prvky, které jsou v daném okamžiku vidět díky nastavení viditelnosti vrstev a atributů pohledu. Rozhodující okamžik není umisťování ohrady, nýbrž provedení manipulačního nástroje. Příklad: Umístíte ohradu, pak vypnete nějaké vrstvy, v důsledku čehož některé prvky z pohledu zmizí a pak spustíte nástroj Smazat obsah ohrady. Smažou se jen ty prvky, které jsou v daném okamžiku vidět - a nejsou právě zamknuté.

Z tohoto příkladu plyne jeden důležitý fakt. Ohrada je "atributem" pohledu, v němž je umístěna, v jiných pohledech není vidět a ani v nich nepracuje. Zda je prvek v ohradě, či nikoliv rozhoduje nejen definice ohrady (poloha a režim), ale i viditelnost vrstev (tj. prvků) v pohledu, v němž je ohrada umístěna.

Poznámka: Při některých akcích a nástrojích s ohradou a režimem Oříznutí (je jedno s jakým) může dojít k situaci, kdy prvek je rozdělen na dvě i více částí - i když zdánlivě drží stále pohromadě. Důsledek tohoto rozbití prvku je vidět v následujícím filmu.

Ohrada ve 3D je pochopitelně o jeden rozměr - hloubku - bohatší. Tato hloubka je určena aktivní hloubkou pohledu, pokud jsou v atributech pohledu zapnuty příslušné přepínače. Pokud je ponecháte vypnuty, pak hloubka ohrady je "nekonečná". Pokud je zapnete, pak je "dno" a "víko" ohrady určeno nastavením přední a zadní roviny oříznutí v příslušném pohledu.

Ohrada je sice v určeném pohledu vidět (včetně zelené nebo červené poloprůhledné výplně - viz režim ohrady), avšak není to standardní prvek (jako třeba obdélník nebo mnohoúhelník), je to jen vizuální pomůcka. Při umisťování ohrady platí trochu jiná pravidla, než při kreslení "normálních" prvků, např. pružný nájezd je možné provádět jen tehdy, pokud to explicitně ohradě povolíte. Ohradu (její obrys) nelze vybrat, ani ji nelze smazat (třeba) nástrojem Smazat prvek. Ohradu (obrys nikoli její prvky!) z pohledu můžete odstranit jen opětovným spuštěním nástroje Umístit ohradu.

Od verze XM je možné ohradu pojmenovávat a tak si ji uložit pro nějaké další použití. Výhodné to je třeba při tisku (pevně definované oblasti = ohrady), nebo při připojení tohoto modelu (přesněji: výseku z modelu) jako reference.

Poznámka: V daném okamžiku může být aktivní (a tedy následně nějakým nástrojem) zpracovaná jen jedna ohrada (a je jedno, zda dříve uložená a pojmenovaná, nebo ta právě aktivní, bezejmenná). Seznam pojmenovaných ohrad je dostupný jen tehdy, pokud si zavoláte nástroj Umístit ohradu. Viz předešlý obrázek.

Jakmile je ohrada aktivována, pak každý manipulační nástroj, který s ohradou umí pracovat, nabídne ohradě své služby - v okně Parametry funkce se přepínač Ohrada zpřístupní - včetně režimu (který je možné kdykoliv vyměnit). Uživatel se tak může snadno rozhodnout, zda následnou akci provede buď s jedním následně určeným prvkem, nebo s ohradou

Zde je vidět základní výhoda ohrady proti výběrové množině: Jakmile jsou nějaké prvky ve výběrové množině, pak se jich manipulační akce automaticky týká a proběhne na nich. U ohrady uživatel snadno rozhodne, zda se akce bude týkat celé ohrady, nebo jen nějakého jednoho prvku (který může shodou okolností v ohradě být). Práce s ohradou je navíc bezpečnější, protože všechny manipulační akce vyžadují potvrzují datovým tlačítkem. 

Podrobné porovnání výhod a nevýhod ohrady a výběrové množiny naleznete v tomto článku.

• < Predch.
• Nasl. >