Ohrada a výběrová množina

Textové uzly

Pojem textový uzel (anglicky: Text node) je tak trochu "zlobivým dítětem" MicroStationu (a PowerDraftu...).  A také trochu historický relikt, trochu zbytečnost a především "věc", které bychom si, my řadoví uživatelé, raději neměli všímat. Pokusíme se v tomto článku ukázat, že na vyjmenovaných pomluvách je více než zbla pravdy. Textový uzel si prohlédneme v dobrém osvětlení a pod lupou a pochopíme, jak s touto mrškou nezdárnou pracovat. A jak ji využít...

Nepoučený uživatel se s pojmem textový uzel může setkat na třech různých místech. Asi nejnápadnější výskyt tohoto pojmu je přepínač (přesněji: jeden z atributů pohledu) Textové uzly v dialogu Atributy pohledu.

Pokud se nechcete s textovými uzly jakkoliv zatěžovat, ponechte tento přepínač vždy vypnutý.

V panelu nástrojů  Text nalezneme nástroj Umístit textový uzel. 

Pokud se nechcete s textovými uzly jakkoliv kamarádit, nikdy tento nástroj nepoužívejte.

Při umisťování nového textu do modelu (je jedno jakou metodou) můžeme vidět přepínač Textové uzly.

Pokud vás textové uzly nezajímají, nikdy tento přepínač nezapínejte.

... a tady bychom mohli povídání o textových uzlech ukončit. Byli jste seznámeni se všemi bezpečnostními pravidly, jak se textovým uzlům vyhnout. Avšak pokud vás zajímá, k čemu tato potvůrka vlastně slouží, pak čtěte dále. Pro takto zvídavého čtenáře je určen zbytek tohoto článku.

Nejdříve si řekněme, co to vlastně textový uzel je: Jedná se o pomocný prvek, který udrží pohromadě znaky v textovém prvku, který není "triviální" - tzn. jednořádkový a jednolitý ve smyslu atributů textu (font, velikost písma, barva ap.).  Jinak řečeno: Jakmile je textový prvek víceřádkový, nebo vícebarevný, nebo obsahuje znaky s různými fonty nebo tak nějak podobně, pak je do modelu (kromě samotného textu) automaticky umístěn i textový uzel, který takový "nesourodý" text udrží pohromadě pro manipulace typu Editovat text, Přesunout, Smazat ap.

Pokud bychom chtěli textový uzel uvidět, stačí zapnout atribut pohledu Textový uzel - viz první obrázek. Uvidíme křížek typu plus a pořadové číslo. Každý textový uzel je očíslován, číslo přiděluje MicroStation sám, uživatel to neovlivní. 

V horní části obrázku je situace, kdy u dvou "netriviálních" textových prvků (vlevo víceřádkový, vpravo sice jednořádkový, ale pestrobarevný) je atribut pohledu Textové uzly vypnut. A tak žádný textový uzel nevidíme, a tak to má být...

V dolní části obrázku oba textové uzly vidíme - situace příliš čitelná není, ale tak to kdysi dávno u Bentley někdo vymyslel...

Podívejme, jak snadno (a nevědomky) můžeme textový uzel vytvořit. Stačí v dialogu Textový editor při práci s nástrojem Umístit text zadat víceřádkový text (přechod na druhý řádek = klávesa Enter)

Protože v tomto okamžiku je vypnut atribut pohledu Textový uzel, tak při umisťování (a ani po něm) textový uzel nevidíme, ale nenechme se mýlit. Je tam a drží (jak je jeho úkolem) oba řádky pohromadě.

Všimneme si jedné důležité věci - položka Řádkování v okně Parametry funkce určuje (svislou) mezeru mezi dvěma sousedními řádky. Hodnota 2.0 v našem případě neznamená 2 metry nebo 2 milimetry či dokonce 2 palce. Je to dvojnásobek aktuální výšky textu. Toto řádkování je možné, podobně jako každý parametr textu, uložit do textového stylu. 

Druhou možností, jak nechtěně textový uzel použít, je vytvoření a umístění pestrobarevného textu. Nápis zadaný v dialogu Textový editor je možné "po částech" měnit (jiná barva, jiný font ap.).

Důležité upozornění: Pokud chcete v dialogu Textový editor měnit atributy nikoliv celého textu, ale jen vybrané (metodou chytni-a-táhni) části textu, musíte v okně Parametry funkce vypnout přepínač Provést změny na celý text.

I tento červenozelený nápis je opatřen textovým uzlem, avšak my ho vidět nechceme - vypnuli jsme atribut pohledu Textové uzly.

Pestrobarevný text nemusí být vícebarevný, nebo vícefontový. Může být i docela nenápadný, např. s horním indexem. I tento text o 5 znacích (včetně mezery) drží pohromadě textový uzel.

Dvojku (exponent) jsme do dialogu zapsali jako horní index. U tohoto příkladu jsme (na rozdíl od předešlých ukázek) zapnuly atribut pohledu Textové uzly. Proto je výsledný text ukázán s textovým uzlem a jeho pořadovým číslem 13.

Zbývá poslední otázka: Můžeme textový uzel nějak "uživatelsky" používat? Odpověď je ano. Uživatel může do výkresu umístit několik (až mnoho) prázdných textových uzlů, které později jiný  uživatel doplní potřebnými faktografickými daty. Lze tak snadno předem nachystat prázdnou rozpisku, legendu, výpis materiálu a podobné tabulky a seznamy. Prázdné textové uzly nemusí být samostatné prvky, ale mohou být součástí buňky. Uživatel pak pracuje podle tohoto bedekru. 

1. V knihovně buněk si vybere požadovanou prázdnou rozpisku/legendu/razítko/....

2. Buňku umístí do modelu

3. Zapne atribut pohledu Textové uzly - prázdné textové uzly se zobrazí (křížek typu plus a pořadové číslo)

4. Nástrojem Umístit text umístí do textového uzlu zadaný (v dialogu Textový editor) text. Je třeba mít v okně Parametry funkce zapnut přepínač Textové uzly - viz třetí obrázek! Jen v tomto případě se nový textový prvek nejen umístí do určeného textového uzlu, ale navíc všechny atributy tohoto nového textu budou určeny atributy textového uzlu. Jinak řečeno - textový uzel již obsahuje všechny informace budoucího textu s jedinou výjimkou, a to jsou znaky tohoto textu.

Celý výše popsaný postup (tj. vyplňování nachystaného prázdného razítka/rozpisky/tabulky/...) je možné ještě vylepšit a především urychlit. Pomocí triviálního makra lze jednotlivé položky razítka/rozpisky/legendy/... vyplnit v dialogovém okně a makro zadané texty samo rozestrká do příslušných (očíslovaných) textových uzlů v buňce. Postup by pak mohl být tento:

1. V knihovně buněk uživatel vybere požadovanou prázdnou rozpisku/legendu/razítko/....

2. Buňku umístí do modelu.

3. Spustí makro.

4. Vyplní položky v dialogu a stiskne tlačítko OK.

Pokud je vyplňování standardizovaných tabulek/rozpisek/schémat/... vaší častou prací, tak zvažte, zda by vám nachystané a prázdné textové uzly a jednoduché makro ve VisualBasicu neušetřilo čas a námahu.

• < Předchozí
• Další >